Zámek Žďár

Jindřich Řezbář

1242 – po 1300

Svědectví o postupném osidlování horního Posázaví od první poloviny 13. století do roku 1300 i o zakladatelích žďárského kláštera – pánech z Křižanova a pánech z Lichtenburka, nabízí latinsky psaná Kronika žďárského kláštera „Cronica domus Sarensis“. Je zároveň cenným pramenem k poznání tehdejšího všedního života. Jejím autorem je cisterciácký mnich Jindřich Řezbář.

Do Žďáru přišel se svým otcem, kamenickým mistrem Ekwardem, jako patnáctiletý mladík v roce 1257. O tom, kde rodina žila předtím, letopisy nic neříkají. Jindřich vstoupil mezi řeholníky zdejšího cisterciáckého kláštera a v roce 1263 se stal podjáhnem. Už o čtyři roky později ale klášter opustil. Do Žďáru se vrátil až na sklonku svého života v roce 1294, po šestadvaceti letech. O tom, co dělal v době, kdy „zemřel a odpadl od Krista“, kronika mlčí. Po svém návratu jakožto skutek pokání umně vyřezal klášterní lavice, na paměť tohoto skutku získal přízvisko Řezbář. Sepsal také zmiňovanou Kroniku žďárského kláštera, v níž vylíčil založení, stavbu a první léta trvání kláštera Studnice Blahoslavené Panny Marie ve Žďáře, novou lokaci městečka Žďáru a přidal také střípky ze svého vlastního života. Jindřich ji pravděpodobně začal a dokončil v roce 1300. O tom, kdy a kde skončil život napraveného hříšníka, neříkají historické anály nic.

Mohlo by vás zajímat