Zámek Žďár

Václav Vejmluva

1670 –1738

Pozoruhodný muž, který společně s Janem Blažejem Santini-Aichelem vytvořil ze Žďáru nad Sázavou centrum barokní gotiky, byl synem klášterního sládka na Starém Brně. Už v osmnácti letech se stal členem cisterciáckého řeholního bratrstva ve Žďáru. Po studiích v Praze a vysvěcení na kněze čekal Václava Vejmluvu nelehký úkol, jakožto ekonom a později opatský sekretář dohlížel na obnovu klášterního areálu a hospodářství, které poničil požár.

Když byl v roce 1705, ve svých třiceti pěti letech, zvolen opatem, klášterní areál už byl opravený a zbavený dluhů. K pravděpodobně nejzásadnějšímu setkání v životě žďárského opata došlo o rok později, kdy získal ke spolupráci nadaného mladého architekta Jana Santiniho-Aichla. Spolu vymysleli přestavbu celého areálu a především novostavbu poutního kostela svatého Jana Nepomuckého na blízké Zelené hoře.

Se stejným úsilím se však Václav Vejmluva věnoval také rozvoji hospodářství a řešení sociálních problémů. Podle Santiniho návrhů byl například postaven starobinec. Díky úspěchům v této oblasti byl opat povýšen na císařského radu. V roce 1735 bylo jeho úsilí završeno oslavami pětisetletého trvání kláštera. Vejmluvův triumf třicetileté práce však trval pouze krátký čas. Zřejmě  úmyslně byl klášter zapálen o necelé dva roky později, 9. května 1737. Požár zničil velkou část knihovny a vybavení a výzdobu konventu. Zmar celoživotního díla Václava Vejmluvu zlomil, třetí den po ničivém požáru ho ranila mrtvice. Zemřel o necelý rok později.

Vejmluva_bez ramu

Mohlo by vás zajímat